Esport není sport. To ale nevadí.
Osobně nepovažuji esport za sport. Za sport nepovažuji ani šachy. Dle definice slova
“sport” (“An activity involving physical exertion…”) vyžaduje sport určitou fyzickou
aktivitu, která však u šachů či esportů chybí, leda že bychom mezi tahy, případně mezi
každou smrtí, padli na zem a dělali kliky. Tím nechci shazovat schopnosti šachových
hráčů, vím, jak náročné šachy jsou. Pouze nesplňují definici sportu, stejně tak jako
hromada dalších, velmi náročných činností. Málokdo považuje řešení kubických rovnic za
sport. To, že esport není sport, nemusí ovšem nutně být špatně.
Nedávno jsem se stal svědkem konverzace mezi staršími členy rodiny. “Viděl jsi
včera ten dokument o těch esportech? Co si o tom myslíš? Hrozné, co.”
“Strašné, fakt strašné.”
Co na to říct? Spousta lidí by to možná odbyla slovy “OK, Boomer.” Já se hádat
nechtěl a svůj názor k tématu jsem tehdy nevyjádřil. Tím ale nechci říct, že bych s těmi
slovy souhlasil. Za sebe můžu prohlásit, že bych esport dělat nechtěl. Nerad bych seděl
za počítačem a 14 hodin denně hrál hry. Ne, že by můj život obyčejného programátora byl
o moc jiný, pouze měním Counter Strike za Spark a AWP za implicitní třídu, sezení za
počítačem však zůstává. “Boomeři” by mi možná řekli, že já mám “skutečnou práci.” Že
dělám něco opravdového, skutečného, že nehraju hry. Rád bych ale věděl. Co je to
skutečná práce? Jak definujete skutečnou práci? Vydělává esport? Vydělává,
profesionální esportovci vydělávají peníze. Je to tedy “neskutečná” práce?
Je rok 2020, a my, díky bohu, žijeme v demokratickém a kapitalistickém státě,
navzdory snaze sociálních demokratů a komunistů tento fakt zvrátit. Trh je řízen
poptávkou. Ne názorem nějaké pseudo elity posílající nesouhlasné hlasy do uranových
dolů. Poptávkou. Dokud existuje dostatečná poptávka, vznikne odpovídající nabídka. A
poptávka po esportovcích existuje. Tvůrci her esportovce využívají k propagaci svých her.
Korporáty esportovce používají k propagaci svých produktů formou sponzorství. No a
nerdi esportovce rádi sledují. Na trhu existuje velký segment pro esportovce. A můžeme
je někdo obviňovat z využívání trhu k sebeobohacení? Můžou je obviňovat výše zmínění
rodinní příslušníci, oba podnikatelé a kapitalisti? Esportovci nikomu neubližují, alespoň ne
svou profesionální činností. Jestli někoho bijí ve svém volném čase, to už s jejich kariérou
nesouvisí.
Jak si někdo může myslet, že má právo urážet esportovce? Chcete říct, že existují
něco jako “podřadné” a “nadřadné” práce? Jak víte, že zrovna vaše zaměstnání patří
mezi to “nadřadné,” abyste uráželi zaměstnání cizí. A jak se taková “podřadná” práce
pozná? A co z vás dělá morální autoritu, abyste měli právo rozhodovat o tom, jaká práce
je normální, a jaká není? Neudělali jste si tak trochu výlet doleva? Tvrdit lidem, jakou práci
můžou a nemůžou dělat? Jaká práce je správná, a jaká správná není? Proč myslíte, že to
je vaše věc? Vaše rozhodnutí? Proč máte potřebu sociálně demokraticky zakazovat,
nakazovat, kritizovat a omezovat? Esportovci pouze využívají prostor na trhu, stejně jako
my všichni ostatní. Žijí svůj vlastní život, starají se sami o sebe, a pokud nás nezajímají,
měli bychom je nechat být, ne se do nich navážet. Dokud poctivě platí daně a nežijí ze
sociálních dávek, nemusí nás vůbec zajímat. Dnes má každý právo svobodné volby
zaměstnání dle vlastního uvážení. Proto si, prosím, svoje levicové zákazy a omezování
svobody nechte pro sebe. Děkuji.
