E-SPORT a Já
Abstrakt
V této práci bych rád rozebral téma e-sport a já. Pokusím se zaměřit na otázky, jako kdy
jsem s esportem začal, jaká byla moje první esport hra, co mi esport dal/vzal, v jaké míře se
esportu věnuji dnes, atd…
Klíčová slova: esport, hráč
Esport je v dnešní době již celkem známý pojem. Svojí popularitou a sledovaností
dokáže konkurovat celosvětově známým sportům jako jsou fotbal, hokej nebo
basketbal, a lze jej provozovat na všech populárních platformách (PC, XBOX,
playstation).
Moje první krůčky do světa esportu začaly na základní škole s dnes již celosvětově
známou MOBA hrou League of Legends (LoL), kterou jsme ve volném čase hrávali
s kamarády. V té době ještě esport nebyl takovým trhákem, jak je dnes a ani
komunita hráčů nebyla zdaleka tak rozrostlá. Zkratka MOBA znamená „multiplayer
online battle arena“. Jedná se tedy o hraní více hráčů v interaktivní aréně (v případě
LoL se jedná o arénu s názvem Summoners Rift).
Věnovaní se esportu může být v mnoha ohledech pozitivní věcí. Již několik
vědeckých studijí prokázalo, že hráči, kteří se esportu věnují na profesinální úrovni
disponují např. lepšími reflexy, dokážou se lépe soustředit a týmová práce je pro ně
na denním pořádku. Takováto profese se ovšem neobejde, stejně jako většina
profesí, bez nějakých zdravotních komplikací. U esport hráčů to můžou být např.
bolesti zad, zhoršený zrak, bolest zápěstí, atd… Já naštěstí zatím žádný zdravotní
problém, způsobený hraním počítačových her, nepociťuji.
Co ale pociťuji znatelně je čas, který jsem hraním strávil. Tento čas v podobě
nespočtu dní a nocí strávených u PC by se dal vyčíslit v řádu měsíců. V určitém období
hraní by se dalo hovořit o částečné závislosti. Když jste tožiž do hraní zapálený
a vidíte posun jak ve svých schopnotech, tak v žebříčku s ostatními hráčí, donutí vás
to více a více hrát. Jednak abyste nevyšel ze cviku, a jednak abyste se posunoval výš
a výš. Pocit z vítězství v kompetetivní hrě vzbuzuje, stejně jako v ostatních sportech,
spoustu emocí. V těle se zvyšuje hladina testosteronu a za pomocí dopaminu jsou
v mozku aktivovány receptory tzv. „centra odměn“, což způsobuje vznik příjemných
pocitů. Na druhou stranu můžu z vlastní zkušenosti říct, že pocit z prohry přináší
celou řadu negativích emocí jako výčitky svědomí, deprese či zvýšená agresivita.
Všechny tyto pocity jsem při hraní zažíval.
Každý hráč má při kompetetivním hraní ambice dostat se na co nejvyšší úroveň to
jde, v mém případě to nebylo jinak. Dostal jsem se však do bodu, kdy jsem nebyl
schopen se posunout dále. Ať už to bylo mými nedostatečnými schopnostni nebo
„nekvalitními“ spoluhráči. V angličtině pro tuto situaci, kdy jste na určité dovednostní
úrovni zaseknutý a nedaří se vám posunovat se výš, existuje termín „hardstuck“. To
mě od kompetetivního hraní LoL po čase odradilo. Na druhou stranu mě to umožnilo
vyzkoušet jiné MOBA tituly (DOTA 2, CS:GO, SMITE), či karetní hry jako Hearthstone,
zaklínačem inpirovaný Gwent nebo Legends of Runeterra.
Dnes se již esportu nevěnuji v takové míře jako dřív. Hlavním faktorem
je samozřejmě čas, kterého při studiu na vysoké škole není mnoho. Musím se však
přiznat, že sledováním esportu na internetu, např. na streamovacích platformách
(nejčastěji twitch.tv a Youtube), strávím více času než sledováním televize a věřím,
že spousta lidí věnující se esportu, to má stejně.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Elektronick%C3%BD_sport
https://worldofbuzz.com/13-reasons-why-gamers-are-better-than-averagepeople/
https://www.dailymail.co.uk/sciencetech/article-3370355/Brains-gamerswired-
differently-people-don-t-play-Scans-players-extra-connections-boostreaction-
times.html
https://www.cbsnews.com/news/the-psychology-of-winning-and-losing/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopamin
https://www.urbandictionary.com/define.php?term=hardstuck
