Speedrunning jako součást profesionálního Esportu?

Abychom mohli uvažovat nad tím, zda by Speedrunning mohl být součástí profesionálního Esportu, musíme si prvně definovat, co Speedrunning znamená.

Speedrun je projetí hry, její části nebo specifických úkolů ve hře za co nejkratší dobu, často za doprovodu natáčení celého procesu pro nastavování a lámání rekordů svých či ostatních hráčů. Je převážně vykonáván jedním hráčem za jasně stanovených pravidel. V Speedrunu se většinou hraje na efektivitu každého hráčova kroku, proto se hojně využívají chyby hry, které mu dovolí se rychleji dostat z bodu A do bodu B (například „Bullet Time Bounce“ ve hře The Legend of Zelda BOTW).

Příkladem Speedrunu může být například úkol pohladit všechny psy v již zmíněné Zeldě nebo získat první dort ve hře Minecraft.

Speedruny existují i mimo hry jako takové. Jedním příkladem je třeba Wiki Speedrun, kdy je hráči zadána startovací a konečná stránka na Wikipedii, hráč se pak musí přes odkazy v textu za co nejkratší dobu proklikat ze startovací stránky na konečnou, bez toho, aniž by použil odkazy v sekci Odkazy pod článkem.

 

Mohly by ale Speedruny být součástí Esportových turnajů, na které by se dívalo miliony fanoušků?

Myslím si, že Speedrunning bychom mohli zařadit do Esportu. Jedná se o kompetitivní akt, na který je nutné mít trénink a zkušenosti.

Otázkou zůstává ona sledovanost možných Speedruningových turnajů.

Jak víme, sledovanost je u Esportu klíčová, jelikož je to hlavní důvod, proč do něj přichází peníze.

Na to si myslím z dlouhodobého hlediska zcela nemá. Ve Speedrunu existuje s největší pravděpodobností jedna nejlepší cesta, kterou se snaží hráč co nejlépe replikovat. Zároveň nedochází zde k přímému konfliktu mezi protihráči, kvůli toho může upadat míra soutěživosti. V každé hře, i s možnými aktualizacemi, taky naleznete jen omezený počet úrovní nebo úkolů, které by mohly být předmětem soutěže. Všechny tyto argumenty mohou zapříčinit menší zajímavost turnajů, tím i menší sledovanost.

Proto si myslím, že by Speedrunning nemohl být součásti profesionálního Esportu. Dokázal bych si jej ale představit na jednorázových turnajích na pobavení nebo charitativní účely, jelikož se jedná o atypický typ zábavy, který může sledujícího chvilkově velmi nadchnout a pobavit.